Historie ČSE

První organizací ekonomů na našem území byla Česká společnost národohospodářská, založená roku 1896 a fungující do konce 30. let. Na začátku 60. let vznikla Československá společnost ekonomická, jejíž činnost byla po faktickém utlumení v době normalizace obnovena na počátku 90. let. Její pokračovatelkou je od roku 1993 Česká společnost ekonomická.

Prezidenti Československé (České) společnosti ekonomické

  • Ota Šik (1962-1968)
  • Karel Kouba (1968-1970)
  • Vladimír Wacker (1970-1990)
  • Karel Dyba (1990-1995)
  • Pavel Kysilka (1995-1999)
  • Zdeněk Tůma (1999-2001)
  • Jan Frait (2001-2004)
  • Pavel Mertlík (2004-2006)
  • Tomáš Holub (2006-2008)
  • Luboš Komárek (2008-2010)
  • Michal Skořepa (2010-2012)
  • Petr Jakubík (2012-2014)
  • Roman Horváth (2014-2016)
  • Martin Macháček (2016-2018)
  • Kamil Galuščák (2018-2020)

 


 

Česká společnost národohospodářská

Česká společnost národohospodářská, předchůdce ČSE, byla založena z podnětu národohospodářského sjezdu, který se konal 13.10.1895 v Praze, hlavně na přání zúčastněných delegátů z Moravy, kde převaha německého hospodářského živlu byla silnější než v Čechách. První stanovy vídeňské ministerstvo vnitra odmítlo kvůli formálním nedostatkům a ke druhým se vůbec nevyjádřilo v zákonné lhůtě, což sice znamenalo jejich schválení, ale byl to výraz ignorance vůči snahám, směřujícím k hospodářskému povznesení našeho národa, jak napsal Obzor národohospodářský v č. 5/1896.

Sám sjezd byl ovšem neprofesionálně připraven, jednání bylo chaotické, přičemž tak jako tak byly naděje vkládané do vzniku jakési svrchované instance, nejvyššího a ústředního organizátora českého obchodního a průmyslového a obchodního podnikání. Bylo tehdy velmi těžké uvádět v život heslo "svůj k svému" právě v národohospodářské oblasti. O tom za nesouhlasu mnohých účastníků sjezdu hovořil prof. Josef Kaizl, když poukázal na rozpor principů národního a ekonomického. Uvedl, že princip národní, který v politickém zápase dovede vykonat divy (např. Národní divadlo, Ústřední matice školská) se na hospodářském poli setkává s nepřekonatelnými obtížemi. Kdo ochotně dá tisíce na dobročinné národní účely, nesnadno se dá přesvědčit, aby zboží stejné nebo snad horší jakosti kupoval dráže jen proto, že obchodník je Čech. Kaizl uvedl: "Domácí výroba smí očekávat spásu jen tehdy, jestliže docílí při zboží stejné jakosti ceny, jako má soupeř."

Nakonec žádný český "supersvaz" nevznikl, ale byly přijaty stanovy České společnosti národohospodářské, jejíž ustavující schůze proběhla až 31. 5.1896 na Staroměstské radnici v Praze. Vznikly i venkovské odbory v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Chrudimi, Pardubicích a Plzni. Prvním předsedou byl dr. J. Lošťák (do října 1898), jednatelem prof. J. Koloušek. Členů bylo ve druhém roce činnosti poskrovnu - jen 186 v Čechách a 93 na Moravě. U zrodu instituce tedy byli podnikatelé spolu s akademiky, nejednalo se od počátku o vědeckou instituci, tou se měl stát Národohospodářský ústav při České akademii věd a umění, jehož finančním otcem byl největší český mecenáš architekt Josef Hlávka a duchovním otcem profesor Albín Bráf.

K nečetným úspěchům ČSNH patřilo zahájení činnosti České průmyslové banky v Praze (zásluhou J. Lošťáka) a zřízení Obchodní zádruhy v Brně. V říjnu 1898 pořádala podle osnov prof. Josefa Grubera první soustavný přednáškový kurs o nejdůležitějších oborech národohospodářské vědy a sociální politiky, v r. 1900 kurs pro české učitele v Brně.

V čele byl do r. 1900 dr. G.Pöschl (předseda Sporobanky), od července 1900 do počátku r. 1920 prof. J.Gruber, v letech 1921-9 dr. J.Fořt, od r. 1929 do války dr. V.Schuster.

Jak vypadalo např. složení vrcholného orgánu na ve II. pol. 30. let? Místopředsedy byli dr. B. Živanský, JUDr. V. Mildschuh a K. Karásek, jednateli Dr. K.M. Brabec a JUDr. Ing. A. Král, dodnes známými členy výboru byli: JUDr. A. Basch, JUDr. J. Drachovský, JUDr. K. Engliš, JUDr. Z. Fafl, JUDr. Fr. Hodáč, JUDr. C. Horáček, JUDr. J. Hraše, do své smrti v r. 1936 JUDr. D. Krejčí (brněnský profesor, "otec čs. statistiky"), JUDr. J. Macek, JUDr. V. Pospíšil, JUDr. J. Hejda, Ing. Dr. M. Horna, Ing. O. Kapp, Ing. Dr. V. Klimecký (tehdy šéfredaktor Obzoru národohospodářského), JUDr. Z. Roos. Kromě výboru hlavního (Praha) byly i výbory místní u fungujících "odborů", jež působily před 2. světovou válkou: v Brně, Bratislavě, Moravské Ostravě, Hradci Králové (kde byl členem výboru továrník Jan Petrof) a Českých Budějovicích. Fungovaly komise přednášková, překladatelská, pokladník, komise revize účtů, sekretariát. Činnost byla závislá na sponzorských darech.

Konaly se nejen přednášky v Praze, ale i v místech odborů, ba někdy i přednášky zahraničních hostů. Texty přednášek pravidelně vycházely tiskem, a to vlastním nákladem Společnosti, v komisi u knihkupectví Fr. Řivnáče v Praze. Do roka tak vycházelo v meziválečném období v podobě brožur cca 13 - 19 rozsáhlých přednášek, do jara 1937 jich bylo vydáno 226 svazečků. Velké banky si je vázaly a v knihovnách lze dnes narazit na ročníky pod názvem "Sbírka přednášek České společnosti národohospodářské v období ...." (např. 1936/1937). Kromě přednášek se konaly diskuse na aktuální témata a polemiky ohledně zajímavých předchozích vystoupení.

Při ČSNH byla organizována Fořtova knihovna standardních překladů světových děl národohospodářské literatury, ale do r. 1937 vyšly jen 2 svazky, protože již tehdy se obtížně sháněly peníze na nekomerční vědu. (Clark, J.B.: Základy národohospodářské teorie a jejich použití na moderní problémy průmyslové výroby a hospodářské politiky; Ricardo, D.: Zásady politické ekonomie a zdaňování) a překládala se práce J.H. Davenporta - The Economics of Alfred Marshall.

ČSNH (dobová zkratka zněla Č. Sp. N.) se těšila podpoře Obchodní a živnostenské komory v Praze, v jejíchž prostorách se konaly veškeré pražské akce (přednášky, schůze, vzpomínkové večery) a sídlil zde i její sekretariát v počtu dvou placených lidí (jako ředitel působil známý publicista Ing. B. Mansfeld) na prestižní adrese Staroměstské náměstí č. 16. V r. 1937 měla celkem členů 1460, z toho v ústředí (Praha) 810.

ČSNH se snažila, a to úspěšně, "bez jakýchkoliv zájmů osobních nebo skupinových nebo politických poskytnouti objektivní půdu a býti objektivním střediskem pro hospodářskou popularisaci, publicistiku a další podněty."

Sepsal Karel Půlpán a upravil Martin Čihák.

 


 

Československá společnost ekonomická

Bezprostřední předchůdkyní České společnosti ekonomické byla Československá společnost ekonomická. První snahy o její založení se datují do roku 1958. Založení ČSE souviselo do značné míry s rostoucím zájmem západních ekonomů o ekonomické reformy v tehdejším Československu.

Bezprostředním motivem založení ČSE byla snaha, aby se tehdejší ČSSR zapojila do Mezinárodní ekonomické asociace (IEA). V roce 1960 byl založen přípravný výbor, jehož předsedou se stal doc. Vladimír Kaigl, tehdejší ředitel Ekonomického ústavu ČSAV. Tento výbor vytvořil výchozí členskou základnu a v dubnu 1961 svolal ustavující plenární zasedání. Byl zde zvolen hlavní výbor a 7členné předsednictvo, jehož předsedou se stal Ota Šik, který v té době převzal vedení EÚ ČSAV. V tomto složení pracoval hlavní výbor s dílčími změnami až do roku 1967. ČSE začala fungovat od roku 1962 a zpočátku měla pouze 30 zakládajících členů, nevydávala žádné tiskoviny a její činnost se zaměřovala především na organizování schůzek mezi západními a domácími ekonomy - členy ČSE. V roce 1962 získala ČSE také členství v Mezinárodní ekonomické asociaci.

Jako příspěvek k činnosti IEA uspořádala ČSE v roce 1964 ve Smolenicích na Slovensku konferenci na téma "Decision-Making under Risk and Uncertainty", které se zúčastnila řada odborníků z domova i ze zahraničí. Podobnou konferenci uspořádala ČSE v roce 1966 v Liblicích na téma "Structural Change and Economic Reform in East European Countries". Úspěch těchto konferencí umožnil domácím ekonomům zúčastnit se mnoha letních škol a seminářů pořádaných dalšími členskými asociacemi v rámci Mezinárodní ekonomické asociace. V druhé polovině 60. let vycestovala díky těmto kontaktům řada domácích ekonomů zejména mladší generace na západní univerzity a získala tam základy solidního ekonomického vzdělání.

Předseda ČSE, Ota Šik, byl v roce 1965 zvolen členem výkonného výboru IEA. Od poloviny 60. let se začala intenzivněji rozvíjet i domácí činnost ČSE. Byla pořádána řada přednášek zahraničních lektorů (např. jen za rok 1966 napočítáme 22 takových přednášek), rozvíjely se i semináře a přednášky domácích ekonomů. Počet členů ČSE vzrostl do roku 1965 z původních třiceti na několik set. Přednášky byly navštěvovány i nečleny ČSE, protože představovaly na svou dobu relativně nezávislé prostředí pro ekonomické diskuse. V druhé polovině 60. let pořádala ČSE měsíčně 3-10 přednášek (!). Počet účastníků se obvykle pohyboval mezi 20 a 80. Zájem o přednášky byl tak velký, že došlo ke vzniku sekcí, zaměřených na specializovaná témata, a že jejich zástupci se setkávali nejen v Praze a Bratislavě, ale i v dalších městech. V téže době byla také ustavena Slovenská ekonomická společnost, která měla své zástupce ve vedení Československé společnosti ekonomické.

Od roku 1966 také začal sekretariát ČSE ve spolupráci s Ekonomickým ústavem ČSAV publikovat záznamy z přednášek ČSE. Tyto materiály do značné míry unikaly represím ze strany komunistických orgánů a staly se tak relativně svobodným místem pro výměnu informací o ekonomii. Od roku 1966 vydala ČSE stovky takových záznamů přednášek. V roce 1967 se sešlo valné shromáždění ČSE, které mělo skutečně celostátní charakter. Za účasti více než 350 členů zde byla hodnocena činnost ČSE v prvních pěti letech a byl zvolen podstatně širší hlavní výbor než dosud (59 členů!) a šestnáctičlenné předsednictvo. Předsedou byl opět zvolen Ota Šik a vědeckým tajemníkem se stal J. Kosta. Byla změněna organizace ČSE a snahou bylo rozproudit širokou diskusi o základních otázkách ekonomické teorie a praxe, organizovat semináře, konference, přednášky zahraničních ekonomů i domácích ekonomů z jejich pobytu v zahraničí, rozvíjet činnost odborných sekcí, atd. Činnost ČSE se měla stát podstatně bohatší než předtím.

V květnu 1968 požádal Ota Šik kvůli svému zaneprázdnění ve vládě o uvolnění z funkce předsedy ČSE. Předsedou ČSE byl zvolen Karel Kouba, Ota Šik zůstal členem předsednictva ČSE a výboru IEA. Členové vedení ČSE a jejích jednotlivých sekcí byli aktivně zapojeni do tehdejších hospodářsko-politických diskusí. Například valné shromáždění ČSE přijalo v květnu 1968 rezoluci, ve které se přihlásilo k modelu demokratického socialismu a k pokračování hospodářských reforem. Připravována byla také mezinárodní konference IEA "O plánu a tržních vztazích" v Liblicích, která se nakonec neuskutečnila. V roce 1968 se společnost rozšířila o "Klub mladých ekonomů" při ČSE (KMEN), což výrazně oživilo její činnost. KMEN mj. uspořádal v prosinci 1968 v Liblicích sympozium o podniku. Sborník z tohoto sympózia byl však první a poslední publikací KMENu.

Slibně se rozvíjející činnost Československé společnosti ekonomické byla přerušena vpádem okupačních vojsk v srpnu 1968. V posrpnovém období pořádala Mezinárodní ekonomická asociace svůj 3. světový kongres, kde byl profesor Ota Šik zvolen v nepřítomnosti do ústředního výboru IEA a činnosti členů ČSE zde byla vyslovena podpora. S nástupem "normalizace" na začátku 70. let ale došlo k utlumení činnosti ČSE. Valné shromáždění ČSE, připravované během roku 1969, se již neuskutečnilo a Prof. Karel Kouba rezignoval na posledním zasedání hlavního výboru v říjnu 1970 na funkci předsedy ČSE. Hlavní výbor ČSE se poté již nesešel.

Na stranický pokyn následoval zásah vědeckého kolegia ekonomie ČSAV; to ustavilo "správní výbor" ČSE, který zpracoval "Analýzu činnosti Československé společnosti ekonomické za léta 1968-1969" (viz Politická ekonomie č. 9/1972). Do vedení ČSE byli následně prosazeni "spolehliví" straničtí funkcionáři, často pochybných odborných i osobních kvalit. ČSE formálně sice nadále existovala, ale její kontakty s Mezinárodní ekonomickou asociací se prakticky omezily na účast na kongresech Mezinárodní ekonomické asociace jednou za tři roky. Také domácí aktivita společnosti se v letech 1969-1989 zužovala. Za zmínku z tohoto období ovšem stojí soutěž mladých ekonomů, kterou každoročně od r. 1982 pořádala sekce mladých ekonomů ČSE formou celostátní konference mladých ekonomů - vítězů ústavních a celoškolských soutěží. Mezi úspěšnými účastníky těchto soutěží nalezneme řadu dnes známých ekonomů.

Česká společnost ekonomická

Politické změny po listopadu 1989 znamenaly pro Československou společnost ekonomickou návrat k životu. Začátkem roku 1990 bylo zvoleno nové vedení ČSE a obnovena její řádná aktivita. Prezidentem společnosti byl zvolen ing. Karel Dyba a vědeckým sekretářem společnosti se stal Ing. Michal Mejstřík. V letech 1990-1993 se Československá společnost ekonomická orientovala převážně na akademickou obec a ve své činnosti využívala zejména přednášek zahraničních profesorů. Těžiště přednáškových aktivit ČSE bylo v Praze.

V roce 1993 bylo na valném shromáždění ČSE zvoleno nové vedení v čele s Doc. Ing. Karlem Dybou, CSC., vědeckou tajemnicí se stala ing. Livia Klausová, CSc. Československá společnost ekonomická se rozdělila na českou a slovenskou část, byla provedena změna stanov společnosti a současně i jejího směřování. Zatímco do roku 1993 fungovala ČSE při Československé akademii věd, pod Radou vědeckých společností a byla to instituce spíše akademická, změny v roce 1993 byly vedeny snahou "otevřít" Českou společnost ekonomickou, a to v několika směrech. Za prvé šlo o snahu otevřít ČSE od vědeckých institucí věd směrem k praktikům. Důvody byly zčásti pragmatické: ČSE se stala občanským sdružením, které dostávalo velmi malý příspěvek ze státního rozpočtu, takže kromě individuálních členů se mohli členy ČSE stát i instituce (např. podniky, banky), které byly ochotny společnost materiálně podporovat. Zájem o "kolektivní členství" byl nemalý, což souviselo i s tím, že v ČSE se angažovali hlavní protagonisté ekonomické reformy.

Za druhé se ČSE snažila otevřít směrem k mladým ekonomům. Od roku 1994 proto začala být vypisována soutěž "Mladý ekonom" a soutěž o Englišovu cenu, které částečně navazovaly na podobné soutěže pořádané dříve sekcí mladých ekonomů ČSE. Česká společnost ekonomická také zprostředkovala předání daru v podobě několika výkonných počítačů vysokým školám v Ostravě, Karviné, Brně a Praze. Za třetí se ČSE snažila rozšířit svoji činnost z Prahy do všech koutů České republiky.

V roce 1994 byla obnovena pobočka v Ostravě s téměř stovkou členů a podařilo se obnovit také pobočku v Brně (existující již od r. 1966) se zhruba 60 členy. Nově se ustavila pobočka v Ústí nad Labem se zhruba 40 členy, posléze na konci roku 1997 pobočka v Jindřichově Hradci a naposledy v roce 1999 pobočka v Českých Budějovicích. Pobočky vyvíjely vlastní aktivitu, pořádaly četné semináře a konference. Počet individuálních členů ČSE se v 90. letech pohyboval okolo 650, počet kolektivních členů byl cca 40.

Hlavní náplní činnosti ČSE se v letech 1993-1997 stalo pořádání "velkých seminářů", zaměřených na aktuální otázky hospodářské politiky. Tyto semináře se konaly zhruba 3-4x za rok a do konce roku 1999 jich proběhlo celkem 20. K tomu je nutné přičíst také uskutečněné valné hromady ČSE, které byly spojeny s vystoupeními předních domácích ekonomů. Z každého semináře byl zhotoven bulletin, který byl členům ČSE rozesílán poštou. Zprávy z valných hromad je možné najít v časopise Politická ekonomie. ČSE se v polovině 90. let také účastnila prací na přípravě výročního 10. Kongresu Evropské ekonomické asociace, který se konal v Paláci kultury v Praze v září roku 1995. Gestorem přípravy za českou stranu byl institut CERGE.

V dubnu 1998 začala být souběžně s "velkými semináři" pořádána nová řada seminářů pod názvem "Ekonomické teorie a česká ekonomika". Jednotícím prvkem této řady seminářů je snaha hledat odpovědi na otázku, co zajímavého lze vyvodit z ekonomických teorií a co z toho je možné aplikovat na českou ekonomiku. Tyto semináře jsou na rozdíl od "velkých" seminářů zaměřeny méně na hospodářskou politiku a více na ekonomii jako vědní disciplínu. Semináře se konají zhruba 10x do roka.

Zprávy ze seminářů pravidelně přinášejí odborné časopisy Finance a úvěr a Politická ekonomie. Součástí této řady seminářů je jednou ročně také seminář o aktuálních nositelích Nobelovy ceny za ekonomii. Některé ze seminářů uskutečněných v Praze byly posléze opakovány s týmž či podobným obsazením také na regionálních pobočkách ČSE. Kromě toho začaly i některé regionální pobočky samy pořádat semináře, které se do značné míry podobají seminářům v řadě "Ekonomické teorie a česká ekonomika". Významnou kapitolu v historii ČSE představují bienální konference ČSE, z nichž první se konala v roce 2000. Díky těmto aktivitám se ČES na počátku 21. století zařadila mezi prestižní české odborné vědecké společnosti, jejímž primárním cílem je napomáhat rozvoji a popularizaci ekonomie v ČR.

 


Literatura

 

  • Analýza činnosti Československé společnosti ekonomické za léta 1968-1969." Politická ekonomie, 9/1972.
  • "Kmen: Symposium o podniku". Pro potřeby Klubu mladých ekonomů při ČSE vydal Ekonomický ústav ČSAV, Praha, 1968.
  • Klausová, L.: "Česká společnost ekonomická se představuje (interview)". Politická ekonomie, 3/1995.
  • Sereghyová, J.: "A brief outline of the history of the Czechoslovak Economic Association". Interní materiál ČSE, 1994.
  • "Výroční zasedání České společnosti ekonomické". Politická ekonomie, 3/1994.
  • "Výroční zasedání České společnosti ekonomické". Politická ekonomie, 2/1998.