Dne 8.prosince 2011 vystoupili na půdě Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně dva hosté, Evžen Kočenda z Univerzity Karlovy v Praze a Jarko Fidrmuc z Zeppelin University ve Friedrichshafenu. První z hostů prezentoval příspěvek na téma „The impact of macroeconomic news and central bank communication on the exchange rate: Evidence from Central and Eastern Europe“. V úvodu svého vystoupení zmínil vybrané problémy odhadu využitého GARCH modelu pro vysokofrekvenční data, především pak zpracování makroekonomických zpráv centrální banky v daném modelu. Podstatnou část semináře pak věnoval vysvětlení změn chování trhů v předkrizovém období let 2004-2007 a období následujícím (2008-2009). Prezentace Jarka Fidrmuce nesla název „Foreign currency loans and loan arrears of households in CEEC“, přičemž hlavní část byla věnována identifikaci faktorů ovlivňujících rozhodování ekonomických subjektů v oblasti poptávky po úvěrech v zahraničních měnách. Rozhodování domácností je přitom dle autora ovlivněno především vírou ve stabilitu domácí měny a domácích finančních institucí, dále očekáváním přijetí eura v daném regionu. Teoretické předpoklady byly následně testovány prostřednictvím probit modelů a výsledky diskutovány v souvislostech národohospodářských dopadů a opatření. V diskusi se oba hosté zaměřili především na souvislosti změn chování ekonomických subjektů před a v průběhu finanční krize.
Dne 1. prosince 2011 vystoupila na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity Paula Ramada (London Economics, ÚOHS) s příspěvkem na téma: „A game theory perspective into cartel formation and stability“. V rámci svého příspěvku se zaměřila na problematiku aplikace teorie her na oblast politiky hospodářské soutěže. V rámci své přednášky analyzovala otázku, které typy opakovaných interakcí mezi účastníky kartelu zvyšují a které typy interakcí snižují stabilitu kartelu. Dále pak poukázala, jak tyto vzorce chování kartelu mohou být nápomocny úřadům pro ochranu hospodářské soutěže při detekci a potlačování kartelů. Konkrétně pak dokumentovala, jak zvyšování pokut, lepší monitoring a zavedení leniency programu mohou snižovat stabilitu utvořeného kartelu. V závěru přednášky pak bylo dokumentováno, jak byly tyto teoretické koncepty konkrétně aplikovány ve vybraných kauzách narušení hospodářské soutěže.
Dne 23. listopadu 2011 uspořádala regionální pobočka ČSE Brno seminář na téma „Co-movement and Stability of Money Market Rates: A GARCH-Analysis for Sweden, Denmark and the UK“. Na půdě Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vystoupil Hubert Gabrisch (Halle Institute for Economic Research). Host si ve své přednášce položil otázku, zdali centrální banky v evropských ekonomikách, které prozatím nepřijaly euro, mohou úspěšně stabilizovat peněžní trh anebo zda je jediným východiskem přijetí eura jako společné měn. Výsledky prezentovaného výzkumu uvádí, že Velká Británie je oproti Švédsku a Dánsku vhodným členem eurozóny. V druhé části semináře se host zaměřil také na otázky přijetí eura ze strany středoevropských zemí. Argumentace byla podložena výsledky GARCH-M modelem. Následná diskuse se zaměřila především na aspekty rozšiřování eurozóny v kontextu současné dluhové krize.
Dne 2. listopadu 2011 vystoupil na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity Norbert Maier z London Economics s přednáškou: „Some Economics of Two Sided Markets“. Ve svém vystoupení se zaměřil na některé aspekty oboustranných trhů, které jsou charakteristické tím, že 1) členové obou stran trhu spolu obchodují na reálném či virtuálním trhu 2) celkový objem uskutečněných transakcí mezi těmito skupinami závisí nejenom pouze na celkové ceně za danou transakci, ale také na rozdělení celkové ceny mezi kupující a prodávající. Tento základní koncept byl potom následně prezentován v rámci jednoduchého modelu a navrhnuta možnost jeho praktické aplikace v oblasti hospodářské soutěže.
Dne 25.října 2011 se konal na půdě Provozně ekonomické fakulty Mendelovy Univerzity v Brně seminář ČSE na téma „The survival of EMU needs common fiscal discipline, not common fiscal policy“. Na semináři vystoupil Pavel Pelikán z Vysoké školy ekonomické v Praze. V první části přednášky se host věnoval problematice společné fiskální politiky a jejich důsledků v Evropě. Upozornil na problém multikulturalismu a rozdílných preferencí mezi členskými státy eurozóny. Negativa společné fiskální politiky argumentoval rostoucí byrokracií, rozdílnými politickými názory, ztrátou suverenity jednotlivých členských států a možným nárůstem euroskepticismu. Za nejvýznamnější náklad společné fiskální politiky pak považoval ztrátu konkurenčního prostředí na úrovni jednotlivých autonomních států. V závěru přednášky byly zmíněny tři možné scénáře dalšího vývoje nesouladu mezi spotřebou a úsporami v jednotlivých částech eurozóny: (1) postupné snižování spotřeby a růst úspor v zemích s výraznými fiskálními deficity s následnými jasnými pozitivními dopady na eurozónu i EU, (2) pokračování nárůstu rozdílů vedoucích k rozdělení eurozóny, (3) snížení rozdílů mezi jednotlivými členskými zeměmi špatným směrem, tedy formou zvýšení spotřeby členských států, jejichž úspory doposud financovaly expanzivní fiskální politiky některých členských zemí. V diskusi se host vyjádřil také k otázkám veřejných financí v České republice.
Dne 11. května 2011 vystoupil na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity bývalý předseda rakouského statistického úřadu Peter Hackl s přednáškou: „Co-operation between Academia and Official Statistics: Obstacles and Chances. V rámci své přednášky se zaměřil na analýzu otázky, jak dalece spolu mohou spolupracovat národní statistické úřady a akademické sféra při sběru, analýze a využívání mikroekonomických a makroekonomických datových souborů.
Dne 30.března 2011 se konal na půdě Provozně ekonomické fakulty Mendelovy Univerzity v Brně seminář ČSE na téma „The Government Economic Agenda in a Society of Unequally Rational Individuals“. Na semináři vystoupil Pavel Pelikán z VŠE v Praze. V první části přednášky se host věnoval problematice racionality, která je obecně uznávaným paradigmatem. Zdůrazňován byl především problém efektivní alokace racionality mezi heterogenními jedinci. Autor vymezil dva aspekty, (1) racionalitu u jedinců vybraných z investorů, podnikatelů a managerů v oblasti produkce a (2) neefektivitu způsobenou málo racionálními jednotlivci v oblasti spotřeby. Závěrečná část přednášky se týkala především role vlád v prostředí (i)racionálních ekonomických subjektů v souvislostech produkce a spotřeby. V diskusi se host vyjádřil k otázkám možného empirického odhadu racionality i její alokace. Několikrát přitom zdůraznil racionalitu v roli skrytého faktoru ovlivňujícího výkon ekonomiky.
Dne 21. dubna 2010 se uskutečnil na půdě Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně seminář ČSE na téma Zavedenie eura na Slovensku: očakávania a skúsenosti. Téma prezentoval Martin Šuster (odbor výskumu NBS). Ve své prezentaci se zaměřil především na vlivy spojené se zavedením eura na Slovensku. Krátce zmínil plnění maastrichtských kritérii nejen v souvislosti se slovenskou ekonomikou, ale také v podmínkách finanční krize. Krátce se dotkl také otázky Řecka a možného dalšího rozšiřování Evropské unie směrem na východ. Ke konci přednášky zmínil své zkušenosti s technickými přípravami a vlastním procesem nahrazení národní měny za euro.
Dne 21.ledna 2010 se konal na půdě Provozně ekonomické fakulty Mendelovy Univerzity v Brně seminář ČSE na téma „Technological Imitation and Innovation in New European Union Markets“. Na semináři vystoupil Evžen Kočenda z Karlovy Univerzity v Praze. V první části přednášky se host věnoval problematice role imitací a inovací v podpoře technologického rozvoje. Hlavní myšlenky byly předmětem empirické analýzy založené na gravitačních modelech vybraných evropských států. Závěrečná část se týkala nepřímé závislosti mezi inovacemi a imitacemi. V diskusi se host vyjádřil k otázce otevřenosti ekonomik a zevšeobecnitelnosti výsledků emprické analýzy v osatních evropských státech.
Dne 14. prosince 2009 se uskutečnil na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity seminář ČSE Brno s vítězem soutěže Mladý ekonom 2009 Františkem Kopřivou. Na semináři představil svoji vítěznou práci, která se zabývá testováním preferencí sázkařů na internetových sázkových serverech. Pomocí dat o chování sázkařů na těchto serverech lze empiricky ověřovat teorie užitečnosti. Při jejich vyhodnocování nebyly brány v úvahu pouze pravděpodobnosti výhry, ale také výše sazky, čímž bylo možné rozšířit analýzu o vztah jednotlivých sázejících k riziku.
Dne 9.prosince 2009 byl brněnskou pobočkou ČSE na půdě Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně pořádán seminář na téma Současné perspektivy zavedení eura v České republice. Na semináři vystoupil s přednáškou Mojmír Helísek z Vysoké školy finanční a správní. Ve své prezentaci se zaměřil především na otázky související s národní měnovou politikou, vlivem stabilizujícího kurzu koruny a riziky měnových krizí. Upozornil na problém očekávaného neplnění fiskálních kritérií ze strany ČR několika nejbližších letech. V následné diskusi se vyjádřil k problematice sladěnosti hospodářských cyklů a vlivu současné krize na symetričnost či asymetričnost šoků.
Dne 24.listopadu 2009 se konal na půdě Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně seminář ČSE na téma Efektivita měnové politiky v deflačním prostředí. Na semináři vystoupil s přednáškou Antonín Rusek z Susquehanna University, USA. V první části přednášky se host věnoval otázce definice inflačního a deflačního prostředí. Upozornil na problém rizikovosti v souvislosti s bankovními úrokovými sazbami z úvěrů. Další část přednášky se týkala reálných úrokových sazeb, jejich heterogenity v Eurozóně a současné efektivity měnové politiky ECB, FED i ČNB. V následné diskusi se vyjádřil i k otázce likvidity na mezibankovním trhu v České republice a Eurozóně. Krátce diskutoval také otázky možné endogenity peněz.
Dne 11. listopadu 2008 se uskutečnil na půdě Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity seminář ČSE regionální pobočky Brno na téma genderové rozdíly a efekty pořadí při přijímání na vysoké školy. Na semináři vystoupil Štěpán Jurajda (CERGE-EI) a prezentoval na něm výsledky svých studií založených na výsledcích přijímacího řízení na české vysoké školy z roku 1998. První část vystoupení byla zaměřena na zkoumání hypotézy, zda pořadí jednotlivce v abecedě může mít vliv na pravděpodobnost jeho přijetí na veřejnou vysokou školu v ČR. Druhá část přednášky se zaměřila na zkoumání hypotézy, zda ženy oproti mužům dosahují horších výsledků ve stresujících konkurenčních soutěžích. Tato hypotéza byla opět testována na datech z přijímacích řízení na českých vysokých školách
Dne 4. března 2008 proběhl na ESF MU Brno seminář s Františkem Cvengrošem z Ministerstva financí ČR, který představil principy sestavování Makroekonomické predikce MF ČR. V rámci svého vystoupení se host věnoval objasnění základních prognostických metod využívaných při sestavování Makroekonomické predikce, včetně prezentace konkrétních odhadů makroekonomického vývoje české ekonomiky. V rámci následné diskuse se vyjádřil i k ožehavým otázkám politického ovlivňování sestavování Makroekonomické predikce a k některým diskutabilním metodám predikce vývoje makroekonomických veličin.
Dne 7. března 2007 uspořádala regionální pobočka ČSE Brno seminář Ekonomie kriminality. Na semináři vystoupil s přednáškou Libor Dušek z CERGE-EI a prezentoval základní výstupy svého výzkumu zaměřeného na vzájemný vztah míry represe a kriminality. Svoji analýzu prezentoval na základě beckerovského modelu a regionálních dat o vývoji kriminality a represe v ČR v období 1980-2000. Základním závěrem prezentace bylo potvrzení hypotézy o pozitivním vlivu silnější represe na pokles kriminality. Následná diskuse se zaměřila na klíčové parametry modelu a diskusi, zda jsou zločinci racionální a jaká je optimální míra represe.
Dne 21. listopadu 2006 proběhl na ESF MU Brno seminář ČSE Brno s Davidem Ondráčkou z Transparency International na téma Klientelismus a ekonomické dopady korupce v ČR. V rámci svého vystoupení se zaměřil na ekonomické ztráty z neprůhlednosti veřejných zakázek v ČR. Svoji analýzu zasadil do teoretického modelu korupčních sítí a jejich prorůstání do politiky v ČR na regionální i celostátní úrovni. Na základě vlastních analýz, D. Ondračka provedl několik odhadů celkových ztrát plynoucích z tohoto neprůhledného a potenciálně korupčního prostředí při zadávání veřejných zakázek v ČR. Po jeho vystoupení se rozpoutala poměrně bouřlivá diskuse, kde hlavními tématy byly možnosti vylepšení institucionálního prostředí a vhodnost teoretického modelu pro takovéto zkoumání korupce.
Dne 31. října 2006 se na půdě brněnské Newtoncollege konal společný seminář ČSE a Newtoncollege na téma „Pravidla pro přímé zahraniční investice“, na kterém s příspěvky vystoupili doc. Ing. E. Kováčová, CSc. (Newtoncollege a VŠE Praha) a doc. Ing. V. Tomšík, PhD. (World Trade Institute v Bernu a Newtoncollege). Doc. Kováčová poukázala především na fenomén dobývání renty ze strany transnacionálních společností. Různé systémy investičních pobídek vytvářejí mezi zeměmi „závod na dno“, ve kterém země téměř soutěží o to, která bude více nadbíhat nadnárodním korporacím. Vzniká zde zajímavý rys, že k dobývání renty a k lobbyismu zájmové skupiny využívají nadnárodních organizací, jako jsou Světová banka, Mezinárodní měnový fond atd. Nadnárodní společnosti tak už ani nejsou nuceny při svém dobývání renty přicházet do styku s představiteli jednotlivých zemí, protože jejich zájmy zastanou různé mezinárodní organizace sestavující různé žebříčky konkurenceschopnosti apod. Metodika těchto žebříčků je však jednoznačně vychýlena ve prospěch investorů. Dochází tak často k inverzi role států a podnikatelských subjektů: národní státy se v období globalizace ocitají čím dál tím častěji v paradoxních situacích, kdy se místo v roli tvůrců norem chování pro hospodářskou soutěž ocitají v roli účastníků soutěže o přízeň silných ekonomických subjektů. Doc. Tomšík se ve svém příspěvku věnoval především empirickému přehledu existujících pravidel pro investice a informoval o snahách utvořit mnohostrannou mezinárodní dohodu o investicích (MAI) na půdě WTO. MAI by měla sloužit především jako nástroj proti dobývání renty, proti byrokracii a korupci, proti vyvlastnění a proti porušování autorských práv. Její nedílnou součástí by měla být i shoda na procedurách, pomocí kterých budou řešeny vzájemné spory, k nimž nutně bude docházet. Mnohostranná dohoda o investicích by mohla mít za následek vyšší stupeň transparence, nižší alokační neefektivnosti a zprostředkovaně i vyšší celosvětový ekonomický růst.
Dne 21. března 2006 na půdě Newton College seminář ČSE regionální pobočky Brno, nazvaný Stárnutí populace a stát blahobytu. Na semináři vystoupil Zdeněk Tomeš z Masarykovy univerzity, který se ve svém příspěvku zabýval ekonomickými souvislostmi populačního stárnutí. Poukázal na řadu mýtu, které jsou s touto problematikou spojeny a vyzdvihnul roli dlouhodobého ekonomického růstu a pracovní participace v determinaci životní úrovně budoucích generací. Následně pak vystoupil se svým příspěvkem Jan Kubíček z Newton College, který se zabýval srovnáním fungování průběžného a fondového penzijního systému při rozdílných předpokladech. Závěrečná diskuse se pak orientovala na problematiku politických aspektů reforem. Seminář moderovala docentka Klvačová.
Dne 14. března 2006 uspořádala regionální pobočka ČSE Brno seminář Přímé zahraniční investice v regionálním kontextu. Na semináři vystoupil Jan Drahokoupil z Trastu pro ekonomiku a společnost, který prezentoval svůj pohled na roli zahraničních investic v procesu globalizace. Následně vystoupil Milan Viturka z Masarykovy univerzity, který prezentoval vlastní metodiku regionálního hodnocení kvality podnikatelského prostředí, včetně investiční atraktivity pro zahraniční investory. Panel přednášejících pak završil Radek Vetečník z Regionální rozvojové agentury, který přednesl praktické zkušenosti veřejné sféry s fungováním investičních pobídek. Následně se rozproudila bohatá diskuse jejíž osou byla otázka posouzení dopadu přílivu zahraničních investic na výkonnost regionů a na hledání optimální role státu a krajů v tomto procesu. Zapsal: Zdeněk Tomeš
Dne 27. ledna 2006 se v prostorách Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně uskutečnil seminář ČSE, na kterém vystoupila ředitelka odboru financí MF ČR Ing. Milena Horčicová, CSc. s příspěvkem zabývajícím se otázkou, zda je Česká republika připravena na přijetí Eura. Přednášející se zaměřila na dva aspekty ekonomické připravenosti na přijetí společné měny EU, a to maastrichtská konvergenční kritéria a na hodnocení dopadů zavedení eura na ekonomiku.
Dne 12. prosince 2005 se na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity uskutečnil seminář ČSE Brno věnovaný ekonomickým aspektům železniční dopravy pod názvem: „Železnice – doprava pro 21. století nebo černá díra veřejných financí?“ Na semináři vystoupili se svými příspěvky tři řečníci: Daniel Salava z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice, Jiří Dukát z regionálního zástupení Českých drah a Zdeněk Tomeš z Masarykovy univerzity. Daniel Salava hovořil o dopravní politice a prezentoval prognózu vývoje jednotlivých druhů dopravy do roku 2020. Následně Ing. Dukát nastínil základní problémy a výzvy železniční dopravy z provozně-technického hlediska. Blok přednášek ukončil Zdeněk Tomeš kvantifikací objemu veřejných zdrojů plynoucích do železniční dopravy v ČR. Po té se rozproudila ostrá debata na téma financování a transformace železniční dopravy v ČR, která se protáhla do pozdních večerních hodin.
Seminář pořádaný společně brněnskou pobočkou ČSE a Newton College se konal v Brně v úterý 1. listopadu 2005 v prostorách Newton College. Na semináři vystoupili J. Frait (ČNB), M. Kvasnička (ESF Masarykovy Univerzity), J. Kubíček (Newton College). Seminář moderoval V. Tomšík (World Trade Institute a Newton College). Prezentace J. Fraita se věnovala souvislosti nominálního zhodnocování české měny a negativního kapitálu centrální banky. M. Kvasnička věnoval svůj příspěvek problematice měnové politiky z pohledu rakouské teorie hospodářského cyklu (ABCT). Prezentace J. Kubíčka se věnovala simulaci doby od vstupu ČR do eurozóny, za kterou by přibližně bylo možné uhradit ztrátu ČNB pomocí příjmů z ražebného.
Dne 22. listopadu 2005 se uskutečnil seminář regionální pobočky ČSE Brno na téma: Budoucnost důchodového systému v ČR. Semináře se zúčastnili Vladimír Bezděk (ČNB), Jan Škorpík (MPSV) a Aleš Krejdl (MF). Řečníci prezentovali výsledky práce výkonného týmu pro důchodovou reformu a následně proběhla diskuse ohledně prezentovaných závěrů. Hlavními tématy diskuse byly dlouhodobá udržitelnost důchodového účtu, možnosti a rizika budoucího demografického vývoje a institucionální zabezpečení reformy. Seminář proběhl na půdě Provozně ekonomické fakulty Mendělevovy zemědělské a lesnické univerzity a zúčastnilo se ho 70 lidí.
Dne 25.dubna 2005 proběhlo v prostorách Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně valné shromáždění regionální pobočky České společnosti ekonomické. V rámci programu vystoupil před zaplněným sálem Pavel Merlík, prezident České společnosti ekonomické s přednáškou na téma „Kdy a za jakých podmínek vstoupí ČR do eurozóny?“. Shromáždění pak probíhalo diskuzí nad strategií dalšího fungování a směřování brněnské pobočky ČSE. Jasná shoda panovala nad myšlenkou pravidelného pořádání přednášek a seminářů, které by byly rovněž příležitostí pro mladé vědecké pracovníky prezentovat a prodiskutovat výsledky svého výzkumu. Názorový střet byl v otázce teoretického či aplikačního zaměření budoucí strategie pobočky. Na závěr shromáždění proběhla volba nových členů výkonného výboru pobočky. Těmi se stali Zdeněk Tomeš (ESF MU), Martin Svoboda (ESF MU) a Jan Přenosil (PEF MZLU). Předsedou výboru byl následně zvolen Zdeněk Tomeš.