Česká společnost ekonomická (ČSE) sdružující české ekonomy udělila tradiční ocenění mladým ekonomů (do 30. let věku) na svém Valném shromáždění konaném 3. prosince 2009 v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Ocenění Mladý ekonom roku a Cena Karla Engliše je prestižní soutěží, která je od roku 1994 každoročně pořádana. Jejím primárním cílem je podpora mladých talentů v oblasti ekonomie. Původní ekonomické stati jsou posuzovány komisí expertů z řad představenstva ČSE zahrnující jak renomované české akademiky, tak ekonomy působící ve státní i soukromé sféře. Kvalita prací se rok od roku zvyšuje a komise má každoročně nelehký úkol vybrat mezi zaslanými příspěvky ty opravdu nejlepší.

V letošním roce cenu Mladý ekonom roku získal doktorský student CEGRE-EI UK František Kopřiva zabývající se analýzou chování sázejících na největší mezinárodní online burze sázek. Cílem této analýzy je bližší pochopení jednoho ze základních kamenů ekonomické teorie – rozhodování lidí v podmínkách nejistoty a jejich přístup k riziku. V ekonomii nejčastěji používanou teorií pro reprezentaci preferencí lidí v rámci rizika a nejistoty je tzv. teorie očekávaného užitku, která zjednodušeně řečeno předpokládá, že lidé jsou schopni se racionálně a statisticky správně rozhodovat podle pravděpodobností jednotlivých situací a užitku, který mohou získat. Využitím dat z online burzy sázek, studie Františka Kopřivy testuje platnost jednoho z hlavních předpokladů teorie očekávaného užitku o racionálním přístupu k pravděpodobnostem. Výsledky této studie naznačují, že i pravidelní a z velké části profesionální sázkaři (průměrná sázka na jednotlivé sázkové příležitosti je okolo 1000 Kč) mají subjektivní přístup k pravděpodobnostem, tj. že sázkaři při rozhodování o výšce sázky postupují v rozporu se standardním ekonomickým modelem rozhodování za rizika.

Na druhém místě se v soutěži umístil doktorský student CEGRE-EI UK Filip Matějka, který se zabýval vlivem neúplného zpracovávání informací na pohyby a pružnost cen. S použitím teorie informace ukazuje, že pokud spotřebitelé neumějí nebo nejsou ochotni zpracovávat veškeré dostupné informace o stavu ekonomiky, tak ani prodávající nenastavují ceny přesně podle aktuální situace na trhu. Ceny se pak nemění plynule, ale skokově a se zpožděním. Vlastnosti pružnosti a dynamiky cen mají stěžejní vliv na účinnost monetární a fiskální politiky i vývoje jednotlivých trhů. Způsob změny cen ovlivňuje objem transakcí, výši ekonomické aktivity, tržní sílu nebo i rychlost reakce na vládní stimuly. Přes svoji důležitost je tato problematika stále nevyřešená. Například i současné problémy realitního  trhu, kdy objem prodejů klesl o desítky procent, jsou významně podporovány velmi pomalým snižováním cen. Teprve až ceny klesnou na novou rovnovážnou úroveň, tak se prodeje zase zvýší. Jelikož se jedná o trh s těžko porovnatelnými nabídkami, tak je zpracovávání nových informací zvláště složité. Na podobných trzích jsou pak ceny málo pružné a tzv. krize trvají velmi dlouho.

Na třetím místě se letos umístila doktorská studentka CERGE-EI UK Barbara Gebicka, která se ve své práci zabývala měřením náročnosti zaměstnání na získanou kvalifikaci na vysoké škole. Navržená metodologie využívá dvou hlavních informací o uplatnění pracovníků s různou kvalifikací na trhu práce. Jednak relativní výši mezd jednotlivých typů pracovníků, ale také jejich relativní počet v rámci určitého úzce definovaného zaměstnání. Využitím těchto faktorů je možné odhadnout, do jaké míry je dané zaměstnaní náročné na kvalifikaci, včetně toho, jak jsou zaměstnanci s různým vzděláním nahraditelní. Touto metodologií je možno dále analyzovat uplatnění vysokoškoláků na trhu práce či ohodnocení dopadu technologického pokroku  na poptávku po vysokoškolácích a náročnost jednotlivých zaměstnání.

Vedle ocenění Mladý ekonom roku udělil současný prezident České společnosti ekonomické Luboš Komárek cenu Karla Engliše za nejlepší práci s implikacemi pro českou hospodářskou politiku doktorskému studentovi IES FSV UK Tomáši Havránkovi zabývajícím se dopadem zavedení společné měny na obchodní výměnu mezi členskými zeměmi měnové unie. Tato práce shromažďuje veškeré dostupné empirické studie na toto téma, celkem 61 článků. S použitím kvantitativních metod agregace výsledků těchto prací byla identifikována významná tendence publikovat zejména statisticky signifikantní kladné výsledky. Ve své studii dochází k závěru, že tato publikační zaujatost silně nadhodnocuje celkový efekt. Narozdíl od pozitivního efektu zvyšování obchodní výměny o více než 60 % v případě mimoevropských měnových unií se tyto závěry pro euro nepodařilo prokázat.

Vedle výše zmíněných cen může prezident ČSE dále udělit čestné uznání autorovi práce pro ekonoma do 25 let věku. Letos toto ocenění získal Jakub Matějů, absolovent IES FSV UK studující prvním rokem doktorský program CERGE-EI UK. Ten se ve své práci snažil odpovědět na otázku jak centrální banky nastavují své inflační cíle. Výsledky této studie naznačují, že kromě očekávatelných vlivů historické inflace, inflační volatility, zahraniční inflace a tempa ekonomického růstu hrají roli i institucionální proměnné, jako je kredibilita centrální banky a v některých případech i její nezávislost na vládě.

Vysoká úroveň letošních příspěvků ukazuje na značný potenciál české ekonomické vědy. Zmíněná ocenění jsou příslibem, že mladá generace českých ekonomů může významně přispět k řešení soudobých ekonomických otázek z oblasti ekonomické teorie s dopady pro ekonomickou praxi.

Luboš Komárek a Petr Jakubík