Dvanáctý ročník bienální konference České společnosti ekonomické je minulostí

Praha, 1. prosince 2022

Česká společnost ekonomická ve dnech 25. – 26. listopadu uspořádala 12. bienální konferenci. Hlavním řečníkem byl prof. Dominic Rohner z University of Lausanne. Konferenci předcházel seminář v Kongresovém centru ČNB, na kterém vystoupil prof. Michael Weber z University of Chicago. Součástí programu bylo udělování cen České společnosti ekonomické, panelová diskuse o fiskální politice a sekce pro učitele základních a středních škol.

Michael Weber se na semináři v ČNB věnoval otázce očekávané inflace, jejích determinant, dopadu na rozhodování o spotřebních výdajích domácností a implikacím pro komunikaci centrálních bank. Očekávaná inflace určuje reálnou úrokovou sazbu, která je klíčovou veličinou pro rozhodování o spotřebě a úsporách, čerpání hypoték, ale i pro mzdová vyjednávání. Prof. Weber ukázal výsledky empirického výzkumu, podle kterého na očekávanou inflaci mají vliv ceny často nakupovaného zboží a nižší vnímaná reálná úroková sazba zvyšuje spotřební výdaje. V další části své přednášky prezentoval výsledky několika studií o dopadech komunikace centrálních bank na očekávání.

Tématem přednášky Dominica Rohnera byla ekonomie ozbrojených konfliktů. Prof. Rohner se zaměřil na občanské války, které mají vysoké ekonomické náklady a vedou k rozsáhlé destrukci lidského a sociálního kapitálu. Modely porovnávající cenu a náklady příležitosti předpovídají více konfliktů v podmínkách chudoby, přebytku přírodních zdrojů a etnické polarizace. Dále se prof. Rohner věnoval faktorům vedoucím k urovnání konfliktů, kterými jsou zprostředkování, vojenská pomoc a ekonomická politika zvyšující produktivitu. Politikami proti válkám jsou zelená transformace, jelikož ropa a nerostné bohatství jsou častými příčinami konfliktů, podpora demokracie, investice směřující k akumulaci kapitálu, zprostředkování míru, obchod a podpora důvěry a smíření.

V průběhu konference byly předány ceny České společnosti ekonomické. Laureátem ceny Mladý ekonom roku 2022 se stal Jan Hanousek jr. (University of South Florida a Mendelova univerzita v Brně) za práci “Social Networks and Strategic Behavior: Case of Political Inside Information.” Na druhém místě se v soutěži Mladý ekonom umístil Azizbek Tokhirov (CERGE-EI) za práci na téma “Female Labor Supply Consequences of Ethnic Riots: Theory and Evidence from Kyrgyzstan”. Třetí místo získal Ante Šterc (CERGE-EI) za článek na téma “Limited Consideration in the Investment Fund Choice”. Cenu Karla Engliše zabývající se českou hospodářskou politikou obdržel František Mašek (Univerzita Sapienza v Římě) za práci „Average Inflation Targeting in a Behavioral Heterogeneous Agent New Keynesian Model“.

Jednou z cen udělovaných Českou společností ekonomickou je Cena Kateřiny Šmídkové, která oceňuje české a v ČR dlouhodobě působící zahraniční ekonomky s mimořádně kvalitní publikační činností. Cenu obdržela Monika Mrázová, která působí jako profesorka na Institutu ekonomie a ekonometrie při Geneva School of Economics and Management, Université de Genéve. Profesorka Mrázová patří podle počtu citací mezi nejúspěšnější české ekonomky působící v zahraničí. Hlavními obory jejího odborného zájmu jsou mezinárodní obchod, politická ekonomie a průmyslové organizace.

Na letošní konferenci byla udělena Cena ČSE za dlouhodobý přínos k rozvoji českého ekonomického učení. Jejím laureátem se stal Avner Shaked, který je od roku 1998 hostujícím profesorem a od roku 2000 členem výkonné a dozorčí rady CERGE-EI, společného pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze a Národohospodářského ústavu AV ČR. Profesor Shaked je jedním z nejvíce uznávaných odborníků v oborech teorie her, průmyslových organizací a mikroekonomie. Významně se podílel a nadále se podílí na vzdělávání a výzkumné činnosti doktorandů v ČR. Od roku 2019 je prof. Shaked členem Vědecké rady Grantové agentury ČR.

Na programu konference byla panelová diskuse na téma „Fiskální politika v těžkých časech“, kterou moderoval Jan Libich (La Trobe University a VŠB – Technická univerzita Ostrava). Odstartoval debatu konstatováním, že jak česká, tak globální ekonomika jsou strukturálně v neutěšeném stavu, a potřebují odstranit různé nerovnováhy včetně dlouhodobé fiskální. Helena Horská (Raiffeisenbank a NERV) zmínila, že zadluženost ČR v mezinárodním srovnání nevypadá hrozivě, ale problémem je její dynamika a vysoký strukturální schodek. Ten omezuje manévrovací prostor vlády v dobách krize. Zmínila také vliv zvyšování úrokových sazeb na vývoj vládního dluhu. Dle slov Petra Janského (Univerzita Karlova a NERV) je každá krize příležitostí. Diskutoval návrhy NERVu na snížení strukturálního schodku. Například by viděl jako vhodné zrušit daňovou slevu na manželku či manžela, zvýšit daň z nemovitostí i příjmů, především pro osoby samostatně výdělečně činné. Podstatný dopad na výši strukturálního schodku by měla úprava daní z příjmů fyzických osob a reforma penzijního systému. Jan Kubíček (Národní rozpočtová rada) potvrdil, že je třeba se zaměřit na dlouhodobý výhled a že bez penzijní reformy nelze hovořit o udržitelnosti veřejných financí. Zmínil důležitost načasování fiskální konsolidace, jelikož odeznění recese v ČR se očekává až v roce 2024. Je také nutné se vrátit k debatě o fiskálních pravidlech. Pozastavil se nad tím, že reformní návrhy nepřicházejí od politických stran a také poukázal na důležitost koordinace měnové a fiskální politiky. Jiří Valenta (Ministerstvo financí ČR) připomněl, že prohlášení vlády zmiňuje plnění Maastrichtských kritérií. Je potřeba připravit plán příjmů a výdajů veřejných rozpočtů a reformy, které podporují růst ekonomiky, mimo jiné v oblasti míry participace na pracovním trhu, omezení šedé ekonomiky a daňových změn. V následné diskuzi byla tato témata probírána podrobněji, včetně reakcí na dotazy z publika. Hovořilo se například o navrhovaných parametrických změnách důchodového systému, demografickém trendu stárnutí populace či sociálních dopadech navrhovaných reforem.

Jedna z paralelních sekcí byla určena pro učitele základních a středních škol zaměřené na výuku finančních a ekonomických témat. V této sekci moderované Michalem Skořepou z České spořitelny zazněly tři prezentace. Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni popsal potíže, do kterých se ve finanční oblasti dostávají mladí lidé a dokonce i děti. Zmínil mimo jiné problém přetrvávajícího obrovského břemene exekucí vzniklých zejména před rokem 2016, kdy nabyl účinnosti zákon o ochraně spotřebitele. Miroslava Federičová z CERGE-EI představila výsledky některých nových studií o trendech v českém školství, například co se týče metod výuky nebo přísnosti hodnocení. V závěru sekce Jaroslav Ambrož, člen představenstva ČSE, představil projekt „Experti do škol“, v jehož rámci ČSE nabízí školám možnost prezentace ekonomického nebo finančního experta přímo ve třídě.

Na konferenci bylo prezentováno více než 70 studií z mnoha oborů ekonomie a financí. „Konference pořádaná každým druhým rokem je největší událostí České společnosti ekonomické, která sdružuje akademické i neakademické ekonomy a zájemce o tento obor. Je to jedinečné intelektuální, odborné, ale i společenské a mezigenerační setkání. Konference se s každým během stává více mezinárodní,“ uvedl Daniel Münich, prezident České společnosti ekonomické, působící na CERGE-EI, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, a ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Program konference, záznamy plenárních sekcí a tiskové zprávy o udělených cenách jsou dostupné na webových stránkách www.cse.cz.

Bienální konference ČSE se konala s podporou Rady vědeckých společností ČR a Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice. Mediálními partnery jsou Roklen24 a časopis Bankovnictví.

 

Kontakt pro novináře:

Daniel Münich, prezident ČSE, tel. 224005175, munichd@gmail.com

Kamil Galuščák, člen představenstva ČSE určený pro komunikaci s médii, tel. 224414580, kamil.galuscak@volny.cz

 

Poznámka pro editory:

Česká společnost ekonomická (ČSE) je občanským sdružením odborných pracovníků a příznivců oboru ekonomie. Hlavním posláním ČSE je napomáhat rozvoji a popularizaci ekonomie v České republice způsobem, který respektuje a podporuje pluralitu názorů a svébytný vývoj jednotlivých ekonomických směrů. ČSE je členem Rady vědeckých společností ČR.


TZ_Konference_CSE_2022.docx (2.12.2022)


Zpět
Cenu ČSE za dlouhodobý přínos českému ekonomickému učení obdržel prof. Avner Shaked

26.11.2022 12:00

Detaily
Laureátkou Ceny Kateřiny Šmídkové je Monika Mrázová

26.11.2022 12:00

Detaily
Česká společnost ekonomická udělila ceny Mladý ekonom roku 2022

25.11.2022 14:00

Detaily

Starší aktuality