http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10197110-48497490-900000_d-oceneni-mladych-ekonomu 

Česká společnost ekonomická (ČSE) sdružující české ekonomy udělila na své 6. bienální konferenci konané 27. listopadu 2010 v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze tradiční ocenění mladým ekonomů (do 30 let věku). Ocenění Mladý ekonom roku a Cena Karla Engliše je prestižní soutěží, která je každoročně pořádána již od roku 1994. Jejím primárním cílem je podpora mladých talentů v oblasti ekonomie. Vítězové minulých ročníků této soutěže jsou nyní úspěšní ekonomové působící doma i v zahraničí. Mezi držitele tohoto ocenění patří například současný viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl nebo bývalý náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora, v současnosti působící ve funkci šéfa kabinetu generálního tajemníka Rady EU a jeden z nejvýše postavených Čechů v institucích EU.

V letošním roce cenu Mladý ekonom roku získal Filip Matějka, post-doktorand na CERGE-EI s doktorátem z americké Princetonské university, který se věnuje studiu vlivu lidské nepozornosti na vývoj ekonomiky. Jeho práce, založená na matematicky poměrně složitém modelovém rámci, prohlubuje poznání, kdy a jak reagují jednotlivé sektory v ekonomice na nejrůznější změny. Tyto poznatky mohou pomoci zvýšit účinnost strategií centrálních bank či fiskálních politik vlád. Studie si všímá chování lidí, kteří aktivně hledají pouze ty informace, které jsou pro ně důležité. Z tohoto důvodu například odvětví s vyšší konkurencí reagují na změnu cen konkurence rychleji než na změny vstupních nákladů, daní či úrokových měr, zatímco u odvětví s menším tržním tlakem je tomu naopak. Své ceny také upravují častěji firmy, které více podléhají vnějším šokům. Tato studie může pomoci vládám při rozhodování, v jakém odvětví snížit daně a podpořit poptávku tak, aby byla stimulace ekonomiky co nejúčinnější a nejrychlejší. Centrální banky zase zajímá, jaké dopady bude mít změna úrokových sazeb. Při snížení úrokových měr a fixních cenách se zvýší poptávka, a tedy i objem výroby. Teorie ukazuje, že v turbulentních časech, v dobách delší krize či velkých změn, upravují prodejci ceny rychleji. Tím centrální banka částečně ztrácí svoji schopnost ovlivňovat ekonomiku – paradoxně právě proto, že jejímu počínání v takových časech je věnována větší pozornost. Teorie racionální nepozornosti má ale i mnoho dalších možností uplatnění. Mohla by například ukázat, jak široké portfolio by prodejci měli nabízet, jaká je optimální složitost daňových zákonů či hlouběji pochopit, proč centrálně pánované řízení ekonomiky selhává.

Na druhém místě se v soutěži umístil doktorský student IES FSV UK Aleš Maršál, který se zabýval dynamickým systémem všeobecné rovnováhy pro malou otevřenou ekonomiku charakteristickou nedokonalou konkurencí a náklady spojenými se změnou cen. Domácnosti usilují o dosažení stabilní a co nejvyšší spotřeby v průběhu svého života, firmy maximalizují zisk a vláda, na základě svých preferencí, minimalizuje inflaci a produkční mezeru. Práce se zaměřuje na model dvou zemí, z nichž jedna je extrémně malá. Účelem studie je analýza dopadů vývoje makroekonomických proměnných na výnosovou křivku. Z dosavadního výzkumu je známa skutečnost, že schopnost dynamických modelů všeobecné rovnováhy předpovídat vývoj finančních trhů je pro uzavřenou ekonomiku významně závislá na neměnnosti spotřebních zvyklostí domácností a na počtu dlouhotrvajících vnějších šoků. Tyto elementy nicméně zhoršují původně dobrou prognostickou výkonnost modelů ve vztahu k makroekonomickým datům. Studie ukazuje, že schopnost malé otevřené ekonomiky vyvézt nadbytečnou produkci do zahraničí umožňuje předpovídat vývoj na finančním trhu, aniž by byla zhoršena kvalita makroekonomické projekce.

Na třetím místě se letos umístili doktorští studenti IES FSV UK Tomáš Havránek a Zuzana Iršová, kteří ve své práci zkoumali, zda přímé zahraniční investice přinášejí očekávaný přenos technologií k firmám hostitelské země. V empirické literatuře byly poznatky o existenci takových přenosů produktivity doposud smíšené. Aby mohli tento efekt systematicky analyzovat, autoři studie využívají celkem 3 626 odhadů mezi-sektorových přenosů publikovaných v 57 výzkumných článcích. Po očištění o publikační selektivitu literatura jako celek ukazuje na ekonomicky významné přenosy od zahraničních firem k jejich dodavatelům, ale jen nevýznamné přenosy k odběratelům. Studie dále naznačuje, že vyšší přenosy nastávají v otevřených zemích s méně rozvinutým finančním systémem. Vyšší přenosy vznikají v případě, že investor pochází ze vzdálenější země a nemá příliš velkou technologickou výhodu nad domácími firmami.

Vedle ocenění Mladý ekonom roku udělil současný prezident České společnosti ekonomické Michal Skořepa Cenu Karla Engliše za nejlepší práci využitelnou pro českou hospodářskou politiku, a to Aleši Maršálovi za výše popsanou práci.

Kromě uvedených cen může prezident ČSE dále udělit čestné uznání autorovi práce pro ekonoma do 25 let věku. Letos toto ocenění získal Ján Palguta, student CERGE-EI, který se ve své studii z oblasti politické ekonomie zabývá schopností voliče strategicky optimalizovat svoje chování v podmínkách nedokonalé informovanosti. Motivací práce je empiricky pozorovatelný fakt, že nezanedbatelná část voličů hlasuje pro svou druhou anebo třetí nejlepší alternativu, protože první nejlepší alternativa nemusí mít vysokou naději na vítězství. Jindy voliči hlasují pro koaliční partnery ke svým alternativám ve snaze oslabit potenciál nežádoucích stran. Ačkoli je toto strategické hlasování racionální, často vede k rozhodnutím, která neodrážejí skutečné preference voličů. Práce pomocí počítačových simulací voličských preferencí zkoumá odolnost nejpoužívanějších volebních procedur vůči takovéto strategické manipulaci vlastního hlasování ze strany voličů a ukazuje, že nejcitelnější dopady nastávají při malém počtu hlasujících nebo v případě snadné předvídatelnosti jejich volby.

Vysoká úroveň letošních příspěvků ukazuje na značný potenciál české ekonomické vědy. Zmíněná ocenění jsou příslibem, že mladá generace českých ekonomů může významně přispět k řešení soudobých ekonomických otázek z oblasti ekonomické teorie s dopady pro ekonomickou praxi.

Michal Skořepa a Petr Jakubík

(prezident a viceprezident České společnosti ekonomické)